O Dlouhé Vsi

Historie obce Dlouhá Ves

Dlouhá Ves tvořila zřejmě již od 13. století centrum šlechtického statku, jehož majitelé se po ní psali jako Dlouhoveští z Dlouhé Vsi. Sídlili v tvrzi, jejíž počátky sahaly snad rovněž až do 13. století. Dlouhá Ves patří ke skupině šesti vesnic s tímto jménem, které leží v Čechách

Dříve zde, v pásu těsného podhůří Šumavy, Žďánovských a Kašperskohorských kopců, býval původně velmi hustý prales. Tekla tu spousta potůčků, močály a zrádné bažiny pokrývaly celé údolí. Tato pustá a neúrodná půda byla majetkem rytířů Dlouhoveských. Ti měli své statky nejen ve vnitrozemí, ale i zde v tomto zapomenutém kraji. Sem tam bylo na kopci vidět chaloupku, nebo chatrč poustevníka, či obyvatele, který doufal, že se tady uživí. V roce 1270 zde Bohuslav, rytíř Dlouhoveský vybudoval tvrz, která byla později přestavěna na zámek, to když se postupně okolo začaly rozrůstat příbytky nových usedlíků. Ti se již nemuseli bát nájezdů loupeživých rytířů, tvrz jim skýtala částečnou ochranu. Zámek byl zámečkem jen podle názvu, neboť je to dosud jednopatrové stavení beze všech okras, na které jsme na zámcích zvyklí. Na nádvoří stávala čtverhranná věž s kaplí a orlojem, jehož hlas se nesl daleko do kraje. V době jejího postavení byla zasvěcena symbolu Svatého kříže. V současné době je zde místo kaple již jen stojan na naftu pro traktory zde sídlícího zemědělského podniku...

Prvním známým majitelem Dlouhé Vsi byl Blajislav, píšící se po ní s predikátem "de Longa villa", tedy z "Dlouhé Vsi". Historicky je považován za zakladatele rodu Dlouhoveských, kteří vlastnili  statek Dlouhou Ves až do závěru 15. století.

Od roku 1470 drželi Dlouhou Ves Češtičtí. Písemné prameny neinformují, jak dlouho setrvali jako majitelé statku. Kolem roku 1490 se dlouhoveský statek stal královským lénem. Tato situace snad souvisela s úmrtím předchozího majitele, takže statek právem královské odúmrtě "spadl" na krále a všichni právoplatní zájemci museli před soudem prokázat oprávněnost svých nároků. To se však zřejmě nestalo, takže podle výnosu soudu "všechno právo na tvrz a ves, řečenou Dlouhá Ves, s příslušenstvím přešlo na krále,  neboť některé osoby to koupily a bez královského svolení to koupit nemohly". Jedním z oněch "některých osob" byl měšťan Prokop Tomek z Čejkov. Ten a jeho potomci dokázali udržet Dlouhou Ves v majetku rodu do konce osmdesátých let 16. století, kdy se rozhodli pro prodej.

Do držení dlouhoveského zboží tak vstoupil další známý rod, rod rytířů Čejků z Olbramovic. Čejkové drželi majetek do roku 1659, pak jej silně zadlužený prodali. Až do roku 1697, kdy byl statek postoupen Janu Jiřímu Schumannovi, se zde vystřídalo několik majitelů. Vláda Schumannů v Dlouhé Vsi trvala téměř 90 let. Zasloužili se o další rozkvět statku i místního kostela Filipa a Jakuba, pro který roku 1710 zaplatili zhotovení zvonu. Roku 1718 nechali vystavět novou sýpku a roku 1732 upravili starou tvrz, včetně kaple, na pohodlnější panské sídlo. Tyto akce sice přispěly k rozkvětu statku, ale na druhé straně se výrazně projevily v jeho vysokém zadlužení. Situace se vyvinula až tak nepříznivě, že naléhající věřitelé dosáhli vyhlášení veřejné dražby. A tak 2. dubna roku 1785 byl statek prodán svobodnému pánu Michalu von Lazarimu. Ten už v roce 1787 uzavřel smlouvu s Josefem Enisem a celý statek mu prodal. Josef Enis setrval v držení Dlouhé Vsi po dalších 13 let.

Roku 1800 byl statek prodán Josefu ze Schwarzenbergu. Tímto aktem však skončila faktická samostatnost statku, neboť od této doby tvořil součást schwarzenberského pozemkového vlastnictví v Čechách. Později vybudovali řadu dřevařských dvojdomků při silnici ze Sušice směrem na Kašperské Hory. Tato část je Nová Dlouhá Ves. Schwarzenbergové udrželi Dlouhou Ves do roku 1930. Tehdy ztratili místní statek, který byl zčásti rozdělen mezi nové nabyvatele. Uživatelem některých vrchnostenských budov včetně zámku se stala obec Dlouhá Ves. Více se o naší vsi můžete dozvědět i na stránkách Obecního úřadu Dlouhá Ves.

https://www.sumavanet.cz/oudlouhaves/